Petr Borkovec - Nějaká Cécilie a jiné
Thursday January 22, 2026
Dva roky zpátky jsem otevíral text o Vyhoření Petra Šestáka přiznáním, že ačkoliv se rád zaklínám ekologií a udržitelností, nakonec do práce přijedu autem. Jako každý pokrytec mám samozřejmě i sklony k snobismu, takže při posouvání se po ucpané Rudné ulici poslouchám ČR Vltava. Během každodenní automobilové trýzně jsem si přivykl nejen na absenci reklam, ale také na pevnou – a po zániku FM vysílání Radia Wave značně eklektickou – dramaturgii, díky níž mi vždy krátce před sedmou dělá společnost mikropovídka, esej či úvaha některého z vybraných českých autorů. A jedním z nich je Petr Borkovec.
Nyní mnohé z těchto textů vycházejí v útlé sbírce Nějaká Cecílie a jiné. Necelých třicet krátkých, přibližně desetiminutových povídek není nijak tematicky spojeno: zavzpomínáme na mrtvou babičku, projdeme se lesem, u štědrovečerního stolu odehrajeme aranžované rodinné představení, nebo pohladíme vlasy a prsa zavražděného italského prostituta. Borkovec zároveň vystřídá několik poloh. Přestože návštěva snobského literárního večírku v povídce Jubilejní book club v městečku D rozezní tón maloměstské satiry, hned o povídku dál se autor převtělí do všech možných živočichů ve své zahradě. Závěr sbírky se semkne do skromného cestopisu ze severní Itálie, který chvílemi připomíná existenciální detektivku. Pečlivě oddělené, básnicky zabalené texty spojuje především lehce melancholická nálada, která prostupuje Borkovcovým světem těkavých a unikavých okamžiků: jemného zápachu mrtvého těla, agonických pohybů přeseknutého slepýše nebo káněte, které znenadání rozevře křídla, aby se vzneslo z pole.
Zápis jevů probíhá bez zjevné kauzální souvislosti, stmeluje je především existence autora, který vybírá jevy hodné zapsání, a jehož vůle je objektivuje v prázdném prostoru nepopsané stránky. Tím ale rozhoduje i o všem, co zapsáno nebude a vytěká. V každém zápisu zůstává pocit nedokonalosti a nestálosti. V jedné z povídek najde hlavní hrdina svazek růží pohozených v kontejneru, které se rozhodne očistit, aby po dopolední stráveném vymýváním okvětních lístků nakonec zjistil, že jádra květů dávno uschla. Autor se tak stává posledním svědkem úplnosti světa, což jej vystavuje smutku a osamocenosti, kterými je obtěžkán jeho tvůrčí úděl. V této poloze se Borkovec jemně dotýká ruských a řeckých klasiků, které vedle svého autorského psaní profesionálně překládá. Vtipným protikladem ale zůstává, že narozdíl od monumentálnosti románových bloků mu postačuje těkává nespojitá imprese.
Dalším básnickým projevem Petra Borkovce je naladění jazyka. Struktura věty je sice pevná a uzavřená, odvíjení obrazů ale nečekané a svěží. Písek plane, kaštanové lesy jsou prohnuté, dny se rozlévají ve stružkách. Jevy se tak básnicky rozevírají a odhalují křehké nitro, které může rutinní čtenáře prózy skoro až znejistit. Tato nepředvídatelnost ale činí čtení Nějaké Cecílie neuvěřitelně zábavné.
Měl bych si ale také postěžovat. A to zcela přízemně a nebásnicky. Začínám totiž být značně unaven paperbackovými vydáními. Knihami, kterým chybí záložky. Reklamou na další knihy vydavatelství. Rozjásanými přebaly, které nešetří na barevném inkoustu, ale na grafikovi. Třemi stovkami za knihu, která vydrží na jedno zimní odpoledne (tento článek píšu podstatně déle, než mi trvalo přečtení knihy, což mě coby prozaika trochu uráží). V materiální rovině nakladatelství Fra odvádí skutečně mizernou práci, a to i u tak výrazného autora jako je Petr Borkovec. Nabízí se ironické ušklíbnutí nad vytrženým citátem přilepeným na přebal hned pod názvem knihy: „Je to asi hnusné. Ale já si to nepřipouštím“.
Ani výše zmíněné nakladatelské lajdáctví ale neodradilo čtenáře. Kniha je krátce po vydání téměř vyprodaná. Pro jeden z posledních volných výtisků jsem absolvoval cestu do nejzapadlejšího knihkupectví v Orlové. Tentokráte jsem ale zvolil hromadnou dopravu, neměl puštěné rádio a ani namísto pracovního dne bylo adventní volno. Něco malého ale zůstalo. Na zpáteční cestě mi dělaly společnost texty Petra Borkovce. Bylo to fajn.
autor: Petr Borkovec / vydáno: 2025 / nakladatelství: Fra